Cena energií poroste, začněte šetřit doma

Platba za energie spolkne velkou část unijních rodinných rozpočtů. A cena energií poroste. Evropané hledají možnosti, jak ušetřit. Zájem je o energeticky méně náročné výrobky, Evropané svítí úspornými žárovkami. Roli ve zdražení ekologicky nešetrných energií hrají také ekologické daně. I v Česku.

Evropané za energii, ať už ve formě elektřiny, zemního plynu, uhlí, benzínu či nafty, utrácejí značnou část svého rozpočtu. A v nejbližších letech se můžou těšit na ještě vyšší ceny. Výdaje za energii tak budou ukrajovat stále větší krajíc rodinného rozpočtu. Spolu s náklady na bydlení spolknou ve většině domácností třetinu rozpočtu. Vždyť cena elektřiny se v Evropě za poslední tři roky v průměru zvýšila o 7% ročně.

Zdražuje se všude, Evropané šetří

Výdaje na energii budou vyšší, a to z několika důvodů:

• zvyšování cen základních surovin na světových trzích
• zvyšování ekologických daní
• změna spotřebních daní

Nejvíce se v loňském roce zvýšila cena elektřiny ve Velké Británii, a to dokonce o 25 %, následovalo ji Švédsko (o 16 %), Rakousko a Maďarsko (o 15 %). Nejméně naopak zdražila elektřina v Rumunsku, Polsku, ve Francii a Slovinsku (do 3%).

Západoevropané jsou s energií zvyklí šetřit. Počínaje využíváním nových tepelně izolačních materiálů ve svých domovech, kupováním aut s nižší spotřebou a nákupem spotřebičů s nízkou energetickou spotřebou a konče zbytečným nepřetápěním pokojů v bytě.

Cílem Evropské unie je v budoucích patnácti letech omezit spotřebu energie až o 20 %. Napomoci k tomu má několik opatření:

• preference výrobků s nižší spotřebou energie (od počítačů, aut až po domy)
• podpora úsporných žárovek
• apelace na občany, aby vypínali v domácnosti všechny spotřebiče úplně a nenechávali je v pohotovostním režimu

Dánové umí s energií hospodařit

Světové ekonomiky jsou na energii naprosto závislé. Téměř žádná lidská činnost se v dnešním světě neobejde bez potřeby energie. Přesto se přístup jednotlivých zemí, domácích firem a lidí k energii v EU liší.

Hrubý domácí produkt slouží k porovnávání ekonomické úrovně jednotlivých zemí a ukazuje, jak se daří hospodářství daného státu. HDP vyjadřuje hodnotu veškerého vyprodukovaného zboží a služeb v domácí ekonomice během jednoho roku. Při porovnání s celkovou spotřebou energie v zemi zjistíme, jak je která ekonomika energeticky náročná.

Nejnižší spotřebu energie na 1 000 euro HDP mají v Evropské unii Dánsko, Irsko, Rakousko a Německo, což jsou i podle jednotlivých ekonomických ukazatelů nejvyspělejší evropské země. Na druhé straně poslední místa s velikým náskokem zaujímají Bulharsko a Rumunsko - tedy země s nejnižší ekonomickou úrovní v rámci Evropské unie. Vždyť k dosažení hrubého domácího produktu ve výši 1 000 euro potřebuje Dánsko desetkrát méně energie než Bulharsko. Obě země jsou i na protipólu pomyslné tabulky s cenou jednotlivých druhů energií. Například průměrná cena elektřiny pro domácnosti s roční spotřebou od 1200 kWh do 3500 kWh se v Bulharsku pohybuje okolo 6,80 euro a v Dánsku okolo 24,70 euro.

Proč je Dánská ekonomika nesmírně výkonná a současně energeticky šetrná? V zemi jsou jednak vysoké ekologické daně a zdanění veškeré formy energie. Dánové také jsou velice vzdělaní a kvalifikovaní zaměstnanci, což umožňuje firmám zavádět technologicky náročnější, ale současně ekologicky šetrnější formy výroby. Dle rozšířenosti IT technologií jsou první na světě. V zemi téměř polovina zaměstnaných občanů pracuje v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti. Důležitým hlediskem je rovněž vysoké ekologické povědomí obyvatel a zbytečné neplýtvání energií.

Nové technologie přinášejí energetickou úsporu

Jednou z cest snižování spotřeby energie jsou nové technologie, které přinášejí energetickou úsporu. Společnosti vyspělých zemí investující do výzkumu a vývoje, protože ví, že nižší spotřeba energie je například u aut či elektroniky pro mnohé zákazníky důležitější než samotná cena. Manažeři ví, že ekologické povědomí občanů ve všech členských zemích Evropské unie roste a produkce energeticky šetrnějších výrobků je nejenom záslužná, ale je to i cesta k prosperitě a vyšším ziskům. Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější - schopní zaměstnanci. Nejvíce se novým ekologicky šetrnějším technologiím věnují země Skandinávie, Nizozemí a Německo.

Ekologické daně v Evropě

Významně cenu elektřiny samozřejmě ovlivňuje i míra zdanění, které se liší stát od státu. Třeba v Dánsku tvoří veškeré daně 56 % výsledné ceny elektřiny, ve Švédsku 37 % a v Nizozemí 36 %. Naopak ve Velké Británii, na Maltě a v Portugalsku je to pouze 5 %. Česko je se 16 % spolu se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem uprostřed pomyslného žebříčku.

Určitý vliv na energetickou šetrnost mají samozřejmě i ekologické daně zdražující ekologicky nešetrné formy energie. Ekologické daně jsou zavedeny ve všech členských zemích Evropské unie, ale jejich rozsah a výše se značně liší.

Energická vyspělost zemí Evropské unie (údaje za rok 2005):

Zdroj: Eurostat, Data, Umwelt, Energieintensität der Wirtschaft

Z tabulky je zřejmé, že například výnos z ekologických daní v Dánsku je více než trojnásobný oproti Litvě. Vlády zavádějí ekologické daně, aby se omezovala spotřeba surovin či zboží, které zatěžuje životní prostředí. Ekologické daně nutí občany a firmy co nejefektivněji nakládat s přírodními zdroji a hledat úspory ve všech článcích výroby a distribuce. V nejbližších letech se tak dá očekávat další zvyšování ekologických daní. A to bude mnohdy kompenzováno snižováním přímých daní - daně z příjmu fyzických a právnických osob.

Autor: Petr Gola
http://www.mesec.cz/clanky/cena-energie-poroste-zacnete-setrit-doma/

Cena elektřiny i tepla i nadále poroste

Elektřina je levná a cena TEPLA pro vytápění budov a bytů může ve střednědobém horizontu vzrůst až o 50 procent. Řekl v neděli 29.6.2008 v televizní diskusi - Otázky Václava Moravce předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina a doplnil:" Důvodem zdražení bude výrazný pokles těžby hnědého uhlí k roku 2012-2013, jeho následný nedostatek a růst cen".

"Existují ekonomické propočty, které hovoří o tom, že cena tepla by se (při nedostatku hnědého uhlí) mohla ve střednědobém horizontu 5 až 6 let zvednout až o 50%," uvedl Pecina, podle kterého se těžba hnědého uhlí sníží v důsledku existence takzvaných územních limitů. Ty by měly být prolomeny, říká a uvažuje: "Máme pod zemí obrovské bohatství a nedovedu si představit, že bychom tam toto bohatství při dnešní situaci na energetických trzích nechali ležet ladem."

Dále martin Pecina uvedl, že cena elektřiny ve srovnání s jinými zeměmi například Rakouskem a Německem je stále levná, a elektřinu dráže dovážíme než vyvážíme.
S tohoto sdělení si každý čtenář jistě logicky odvodí: "Cena elektřiny poroste, aby byla konkurence schopná v rámci mezinárodního tranzitu. Cena elektřiny také poroste tím více čím větší množství dražší elektřiny budou distributoři nakupovat na zahraničních trzích. Tento zahraniční nákup poroste tak rychle jak se bude zvyšovat poptávka zákazníků po elektřině a jak rychle budou dosluhovat staré (byť modernizované), přesluhující elektrárny na fosilní paliva.

Aby byla ČR i nadále energeticky soběstačná, musí podle Peciny rovněž začít stavět jaderné elektrárny. Povolovací proces výstavby nových bloků v jaderné elektrárně Termelín nebo nové jaderné elektrárny však podle odborných odhadů bude trvat mezi šesti a sedmi lety a stavba dalších pět let. Pecina v rozhovoru také konstatoval:
"Dnes (r.2008) nám tedy nezbývá nic jiného, než zrušit územní limity bránící zvýšení těžby uhlí a začít s přípravou na stavbu nových bloků, případně úplně nových jaderných elektráren."

Budování a rozšiřování jaderné energetiky navržené státní energetickou koncepcí (energetická politika ČR) preferuje jak stávající ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) tak bývalý opoziční ministr MPO Miroslav Grégr (ČSSD). Rozšíření jaderné, ekologické energetiky však trvale odmítá strana Zelených, jejichž předseda Martin Bursík vede ministerstvo životního prostředí.

A jak to vlastně s celkovou současnou (r.2008) energetickou situací v ČR reálně vypadá se zřejmě vláda dozví v 27. týdnu roku 2008, kdy bude premiérovi Mirkovi Topolánkovi předána první, zhruba stostránkovou analytická část zprávy Nezávislé komise pro posouzení energetických potřeb ČR, kterou řídí předseda Akademie věd Václav Pačes.